Centrálně podmíněné hypersomnie

Centrálně podmíněné hypersomnie způsobují nadměrnou denní spavost, která významně narušuje kvalitu života pacienta, jeho okolí a zvyšuje riziko dopravní nehody či pracovního úrazu. ICSD-3 klasifikace rozlišuje v této kategorii několik onemocnění - narkolepsii s/bez kataplexie (resp.prvního a druhého typu), idiopatickou hypersomnii, Kleine-Levinův syndrom (rekurentní hypersomnie) a hypersomnie způsobené somatickým nebo psychiatrickým onemocnění či užíváním sedativní medikace či návykových látek.

Narkolepsie s/bez kataplexie

Narkolepsie je onemocnění centrálního nervového systému, které se vyznačuje opakovaným a neodolatelným náhlým usnutím během dne (imperativní spavostí) s nekvalitním nočním spánkem. Dalšími příznaky jsou spánková obrna a halucinace při probouzení (hypnopompické) nebo usínání (hypnagogické). U narkolepsie 1.typu je přítomná kataplexie, což jsou náhlé ztráty svalového napětí s pádem bez poruchy vědomí. Narkolepsie 2.typu kataplexii nemá.

Idiopatická hypersomnie

Idiopatická hypersomnie (IH) je diagnóza per exklusionem, to znamená, že musí být zároveň vyloučeny všechny známé příčiny nadměrné denní spavosti. IH je charakteristická dlouhým spánkem, který pravidelně přesahuje 11 hodin a přesto se pacient cítí nevyspalý. Jedinci s IH jsou obtížně probuditelní ze spánku a trpí spánkovou opilostí.

Kleine-Levinův syndrom

Poměrně vzácným onemocněním je Kleine-Levinův syndrom (KLS), který postihuje převážně muže v adolescentním nebo mladším dospělém věku. Vyznačuje epizodami nadměrné denní spavosti, které jsou přerušované pouze pro vykonávání základních lidských potřeb a k příjmu potravy a tekutin. Součástí klinického obrazu je emoční podrážděnost až agresivita při snaze o probouzení pacienta. Epizody spavosti trvají dny až týdny a jsou střídány v nepravidelných intervalech s bezpříznakovým obdobím. Onemocnění má tendenci ke spontánnímu vymizení s věkem.

Hypersomnie při somatickém nebo psychiatrickém onemocnění: Nadměrná denní spavost může provázet v intenzivní míře i psychiatrická onemocnění (např.depresivní fáze) nebo somatická onemocnění (např.chronické srdeční selhávání nebo stavy po kraniotraumatech. V některých případech dochází ke spontánnímu vymizení spavosti při kompenzaci vyvolávajícího onemocnění, někdy je však nadměrná spavost přítomna trvale a je velmi obtížně léčebně ovlivnitelná.

Hypersomnie při užívání medikace nebo návykových látek: Nadměrná denní spavost je spjata i s užíváním léčiv nebo návykových látek, jenž blokují systémy bdělosti v centrální nervové soustavě. Jedná se především o sedativní antidepresiva (např.mirtazapin, trazodon nebo tricyklická antidepresiva), neuroleptika (např.risperidon, melperon) či přímo hypnotika (diazepam, zolpidem).

Diagnostika hypersomnií

Na základě klinických příznaků a anamnézy je vyšetřen cyklus spánku a bdění pomocí spánkového deníku a/nebo aktigrafie. Cílem je zhodnotit přítomnost hypersomnolence (nadměrné denní spavosti) a vyloučit poruchu režimu spánku a bdění, respektive nedostatečné délky spánku (spánkové insuficience).

Bezprostředně na aktigrafii nebo spánkový deník navazuje diagnostická noční videopolysomnografie, která vyloučí poruchu nočního spánku (např.obstrukční syndrom spánkové apnoe). Ihned druhý den ráno se provádí test mnohočetné latence usnutí (MSLT), ve kterém hledáme známky nadměrné spavosti a předčasný výskyt REM spánku (tzv. SOREM, sleep onset REM). Jako abnormální se považuje průměrná doba usnutí (spánková latence) pod 5-8 minut z pěti příležitostí ke spánku během MSLT. Někdy je potřeba MSLT test opakovat při negativním nálezu, ale trvajícím podezření na narkolepsii.

Léčba hypersomnií

Základem léčby hypersomnií je odstranění vyvolavájící příčin nebo všech dalších poruch spánku a dodržování základních pravidel spánkové hygieny. Pacienti s narkolepsií též využívají plánované denní spánky, které jim umožňují snížit riziko neočekávaného a náhlého usnutí během dne. Nadměrnou spavost lze tlumit medikací se stimulačním efektem. Mezi nejužívanější léčiva patří modafinil nebo metylfenidát. Nově jsou k dispozici biologická léčiva jako pitolisant. K ovlivnění kataplexie se užívají některá antidepresiva (venlafaxin, fluoxetin, klomipramin). Kataplexii a částečně i nadměrnou spavost zlepšuje oxybát sodný.