Varianty normy

Spánek má vysoce individuální průběh u každého jedince a jeho vlastnosti se mění v průběhu stárnutí a podléhají vnitřním i zevním vlivům. Některé abnormality ve spánku mohou být věkově vázané a zcela přirozené bez patologického významu. Příkladem jsou rytmické pohyby ve spánku u dětí. Další skupinou jsou spánkové varianty normy, které nemají negativní dopad na zdraví a kvalitu života pacienta ani jeho okolí, např.občasné chrápání, mluvení ze spánku atd.

Dlouho spící a krátce spící

Průměrnou doporučenou délku spánku v závislosti na věku předkládá Americká akademie spánkové medicíny (viz zde). Variantou normy jsou osoby, které spí kratší nebo delší dobu, než je doporučená, ale bez negativního dopadu na denní fungování, zdraví nebo kvalitu života. Krátce spící mohou spát méně jak 5 hodin denně, naopak dlouze spící musí spát déle jak 9 hodin denně.

Abnormální zvuky ve spánku

Během spánku můžou někteří jedince vydávat neobvyklé zvuky, které pokud nemají negativní vliv na zdraví a kvalitu života jedince ani jeho okolí, tak jsou řazeny mezi varianty normy. Jedná se o chrápání (ronchopatii), které vzniká rozvibrováním měkkých tkání horních cest dýchacích ve spánku. Dalším zvukovým projevem je groaning neboli mručení, vznikající během prodlouženého výdechu ve spánku. Posledním variantou normy je hůře či dobře srozumitelné mluvení ze spánku (somnilokvie).

Abnormální zvuky během spánku mohou působit jedincům sociální obtíže, pro které vyhledávají odbornou pomoc. Pokud je v rámci diagnostiky shledáno, že tyto zvuky nejsou doprovodným příznakem závažnějšího onemocnění, tak se jedná "pouze" o kosmetickou záležitost, kterou lze v případě výrazných sociálních komplikací terapeuticky ovlivnit s variabilním výsledným efektem.

Rytmické pohyby při usínání u dětí

Velká část malých dětí (kojenců a batolat) může při usínání provádět rytmické a stereotypní pohyby, které pravděpodobně umožňují lepší usnutí. Pohyby mohou být charakteru otáčení hlavy ze strany na stranu nebo bouchání čelem o postel. Pokud nevedou rytmické pohyby k poškození zdraví dítěte, denním příznakům z nekvalitního spánku a nepřetrávají do školního a vyššího věku, tak hovoříme o variantě normy.

Noční můry

Noční můry zažil pravděpodobně ve svém životě úplně každý člověk. Pokud se vyskytují v nízké četnosti, nahodile a nevedou k obtížím s usínáním nebo odmítání spánku (u dětí), tak opět hovoříme o variantě normy.

Doporučená literatura